8e zittingsperiode Jaromír ŠTĚTINA

Agentura Frontex byla zřízena v roce 2005. Po roce 2015 v souvislosti s migrační krizí bylo nařízení novelizováno například v říjnu 2016. U tohoto předpisu jsem byl za výbor pro zahraniční věci stínovým zpravodajem frakce PPE. Agentura byla přejmenována na Evropskou pohraniční a pobřežní stráž a získala více kompetencí, aby byla schopna účinněji pomáhat členským státům s ochranou vnější schengenské hranice. Odpovědnost za správu hranic nadále zůstává v kompetenci národních států. Název však poněkud zavádějícím způsobem evokoval samostatně existující masu evropských nadnárodních pohraničníků. O zatím poslední a velice důležité novelizaci jsme hlasovali na dubnové plenární schůzi EP. Společně s velkou většinou kolegů jsem svým hlasem potvrdil dohodu s Radou v prvním čtení. Touto novelizací agentura více dostojí svému názvu, neboť umožní mít k dispozici na ochranu vnějších hranic v roce 2021 pětitisícový stálý sbor. V roce 2027 by měl počet dosáhnout požadovaných 10 000. Úkoly agentury definuje článek 10, důležitou pomocí členským státům bude mimo jiné technická a operativní podpora při navracení osob, které se na území EU nacházejí neoprávněně.

Podpořil jsem zavedení programu Horizont Evropa, který naváže na svého předchůdce a bude pokračovat v podpoře výzkumu a inovací integrovaným způsobem. Cílem nového programu je zejména posílení vědecké a technologické základny Evropské unie, a to s konkrétním záměrem pomoci zvládnout hlavní celosvětové výzvy naší doby a přispět k dosažení cílů udržitelného rozvoje. Program zároveň pomůže Unii zvýšit její konkurenceschopnost, podpořit její rozvoj a plnit strategické priority. V oblastech, jako je zdravotnictví, digitální technologie, průmyslová transformace, demokratické společnosti podporující začlenění, přírodní zdroje, energetika, životní prostředí, nízkouhlíková ekonomika, vesmír a bezpečnost, jsou výzkum a inovace zásadní pro úspěšné plnění priorit Unie. Současně však bude zachován soubor pravidel programu pro účast a šíření výsledků, přičemž by tento návrh měl přinést zlepšení těchto pravidel. V rychle se měnícím světě závisí úspěch Evropy stále více na její schopnosti přeměnit vynikající vědecké výsledky na inovace, které mají skutečný pozitivní dopad na ekonomiku a kvalitu života.

Již od 90. let minulého století investuje Evropská unie stále více do kosmického odvětví a dnes díky tomu funguje už několik úspěšných programů globálního rozměru týkajících se oblasti vesmíru. V roce 2016 představila Komise novou kosmickou strategii pro Evropu zaměřenou na čtyři strategické cíle: na maximalizaci přínosů vesmíru pro společnost a hospodářství EU, podporu konkurenceschopného a inovativního evropského kosmického odvětví, posílení strategické autonomie Evropy v přístupu do vesmíru a jeho využívání ve stabilním a bezpečném prostředí a na posílení úlohy Evropy jako globálního aktéra a podporu mezinárodní spolupráce. Důvodem přijetí nové strategie je důležitý význam kosmického odvětví pro Unii a potřeba přizpůsobit evropské kosmické odvětví rychle se měnícímu globálnímu prostředí. Plně integrovaný kosmický program tak bude sdružovat veškerou činnost Unie v této velmi strategické oblasti, čímž se zajistí soudržný rámec pro budoucí investice a dosáhne se lepšího zviditelnění a flexibility. Proto jsem novou strategii podpořil svým hlasem v dubnu na plenárním zasedání EP. Vesmír může hrát v budoucnu velmi klíčovou úlohu při efektivním řešení nových výzev, jako jsou změna klimatu, udržitelný rozvoj, ochrana hranic, námořní dohled a především bezpečnost občanů Unie.