Úvodní stránka

Úvodem

Co jsou a jak pracují delegace

Delegace Evropského parlamentu jsou oficiální skupiny poslanců EP, které rozvíjejí vztahy s parlamenty zemí mimo EU, regionů nebo organizací.

Členové delegací debatují na pravidelných schůzích v Bruselu a ve Štrasburku o situaci v partnerských zemích a o vazbách mezi těmito partnerskými zeměmi a EU. Delegace zvou odborníky, kteří pracují mimo Parlament - např. na velvyslanectvích či univerzitách nebo v diplomatických službách EU -, aby před poslanci EP přednášeli a vyměnili si s nimi názory.

Delegace často zvou hosty, jejichž hlas by jinak mohl zůstat nevyslyšen: členy politické opozice nebo občanské společnosti. Jejich vystoupení na krátkých, mnohdy pouze jednohodinových schůzích rozšiřují porozumění poslanců EP.

Delegace rovněž pořádají „meziparlamentní setkání", kde mají možnost diskutovat o jednotlivých otázkách přímo s volenými zástupci zemí, na něž se zaměřují.

Tato setkání se konají nejvýše dvakrát ročně a trvají několik hodin nebo dní. Místa konání se střídají: na jedno setkání cestují poslanci EP do příslušného parlamentu mimo EU, zatímco příště přivítají poslanci EP své hosty v Evropském parlamentu.

Když poslanci EP, aby se zúčastnili těchto setkání, cestují mimo EU, snaží se taktéž setkat s lidmi mimo příslušný parlament a navštívit projekty financované z rozpočtu EU.

Stálé delegace

Evropský parlament má v současné době 44 stálých delegací. Jejich počet se může v příštím volebním období, které začne v roce 2019, změnit. Parlament může rovněž rozhodnout o zřízení delegací ad hoc, které by se mezitím zaměřovaly na specifickou oblast.

Bezprostředně po posledních volbách přijal Parlament usnesení o početním složení meziparlamentních delegací. Toto usnesení obsahuje seznam delegací působících během tohoto volebního období a počet poslanců EP, kteří jsou členy každé z nich.

Rozdělení a velikost delegací se mohou mezi jednotlivými volebními obdobími značně lišit. Např. v předchozím volebním období (2009-2014) byla pro Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Srbsko, Černou Horu a Kosovo jedna delegace. Od poloviny roku 2014 pokrývají tyto země čtyři samostatné delegace.

Složení

Největší delegace jsou zpravidla ty, které se účastní „parlamentních shromáždění", na nichž zasedá několik parlamentů.

Např. delegace Evropského parlamentu v dvakrát ročně pořádaném fóru, které sdružuje všechny parlamenty skupiny afrických, karibských a tichomořských (AKT) zemí, čítá 78 poslanců EP. Když tito poslanci přijedou na uvedené shromáždění, setkají se se 78 poslanci, po jednom z každé ze 78 zemí skupiny AKT.

Avšak takováto velikost delegace je neobvyklá. Většina delegací Parlamentu má 15 nebo méně členů. Nejmenší mají pouze 8 členů.

Ať je jejich velikost jakákoli, všechny delegace mají stejnou strukturu: mají předsedu a dva místopředsedy, které volí delegace sama. Všechny členy delegací jmenují politické skupiny Parlamentu, přičemž celkové složení delegace odráží celkovou politickou rovnováhu Parlamentu.

Každý poslanec EP je členem nějaké delegace. Někteří jsou členy více delegací.

Pravidla

Delegace se musí řídit přísnými pravidly stanovenými v oficiálním dokumentu nazvaném „Prováděcí ustanovení, kterými se řídí činnost delegací a osob vyslaných na pracovní cesty mimo Evropskou unii".

Tento dokument stanoví obecný cíl delegací, jímž je „udržování a posilování kontaktů s parlamenty těch států, které jsou tradičními partnery Evropské unie, a [...] podporování hodnot, na nichž je založena Evropská unie".

Ustanovení rovněž popisují, jak by měly delegace Parlamentu spolupracovat s parlamentními výbory a jak by měla jejich činnost respektovat postoje a standardy Parlamentu.

Za účelem omezení nákladů je důsledně kontrolován počet poslanců cestujících mimo EU a všechny cesty vyžadují předchozí povolení.

Delegace EP - aktéři s globálním dosahem © European Parliament

Prezentace a pravomoci

Delegace udržují a rozvíjejí mezinárodní kontakty Parlamentu a přispívají k posílení úlohy a zviditelnění Evropské unie ve světě.

Delegace proto svou činnost zaměřují jednak na udržování a posilování kontaktů s parlamenty těch států, které jsou tradičními partnery Evropské unie, a jednak na podporování hodnot, na nichž je založena Evropská unie, zejména zásady svobody, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a zásady právního státu (článek 6 Smlouvy o Evropské unii) ve třetích zemích.

Mezinárodní kontakty Parlamentu se řídí zásadami mezinárodního veřejného práva.

Parlament v rámci mezinárodních kontaktů usiluje vždy, je-li to možné a vhodné, o posílení parlamentního rozměru mezinárodních vztahů.

(Článek 3 ustanovení týkajících se práce delegací přijatých Konferencí předsedů dne 29. října 2015)

Druhy delegací

Všechny delegace Evropského parlamentu navazují vztahy s poslanci jiných zemí, regionů či organizací. Jak a kde se delegace scházejí, se odvíjí od jejich druhu.

Parlamentní shromáždění

Jedna skupina delegací se účastní parlamentních shromáždění, což jsou pravidelná oficiální setkání volených zástupců několika parlamentů. Delegace Evropského parlamentu je na těchto shromážděních jen jedním z více účastníků.

Ve většině případů je delegace Evropského parlamentu největší delegací na shromáždění a počet poslanců EP představuje přibližně polovinu celkového počtu delegátů. V několika případech však zástupci Evropského parlamentu tvoří z celkového počtu delegátů menšinu.

V současné době se parlamentních shromáždění účastní 5 z celkových 44 delegací Evropského parlamentu. Příkladem je Delegace pro vztahy s Parlamentním shromážděním NATO (DNAT) či Delegace v Parlamentním shromáždění EU-Latinská Amerika (DLAT).

Meziparlamentní výbory

Další skupinu tvoří delegace Evropského parlamentu, které se se svými protějšky setkávají na pravidelných oficiálních setkáních meziparlamentních výborů. Většina meziparlamentních výborů má dvoustrannou povahu, tj. sdružuje Evropský parlament a jednu další delegaci, obvykle z jediné země.

Meziparlamentní výbory se podle okolností nazývají „parlamentní výbory pro přidružení", „výbory pro parlamentní spolupráci", „smíšené parlamentní výbory" nebo „parlamentní výbory pro stabilizaci a přidružení".

Všechny tyto výbory byly vytvořeny dvoustrannými smlouvami mezi EU a příslušným partnerem. Jejich zasedání se řídí přísnými jednacími řády.

Evropský parlament má v současné době 15 delegací účastnících se 23 parlamentních výborů. Příkladem je Delegace ve smíšeném parlamentním výboru EU-Mexiko (D-MX) a Delegace v Parlamentním výboru pro přidružení EU-Ukrajina (D-UA).

Ostatní meziparlamentní delegace

Největší skupina delegací se zaměřuje na vztahy s nějakou zemí nebo skupinou zemí.

Tyto delegace se scházejí se svými kolegy zákonodárci na řádných „meziparlamentních schůzích". Četnost těchto schůzí se liší podle harmonogramů a časových možností obou partnerů. Schůze nemají vlastní jednací řád, ale vztahují se na ně obecná pravidla pro delegace Evropského parlamentu.

Většina delegací Evropského parlamentu - zhruba 25 z celkového počtu 44 - spadá do této kategorie meziparlamentních delegací. Příkladem je Delegace pro vztahy s Japonskem (D-JP) a Delegace pro vztahy s Kanadou (D-CA).

Konference předsedů delegací

Konference předsedů delegací je politickým orgánem Evropského parlamentu, který koordinuje práci 44 stálých delegací.

Konference zajišťuje, aby delegace pracovaly efektivně a v koordinaci s jinými strukturami Parlamentu. Na jejích pravidelných schůzích se diskutuje o otázkách a výzvách společných pro všechny delegace.

Složení a předsednictví

Členy Konference jsou předsedové 44 delegací a 3 výborů Parlamentu, které se zabývají mezinárodními vztahy.

Jeden ze 44 zúčastněných předsedů je zvolen předsedou Konference. Funkci předsedy zastává po dobu dva a půl roku, tj. polovinu pětiletého volebního období Parlamentu.

V současné době je předsedkyní Konference předsedů delegací paní Inés Ayalová Senderová. Její funkční období skonči na konci osmého volebního období Parlamentu v roce 2019.

Paní Ayalová Senderová, členka Skupiny progresivní aliance socialistů a demokratů (S&D), je předsedkyní Delegace pro vztahy se zeměmi Maghrebu a Arabskou maghrebskou unií (DMAG) a rovněž členkou Delegace v Parlamentním shromáždění Unie pro Středomoří (DMED).

Plánování

Schůze Konference předsedů delegací se obvykle konají v úterý během zasedání ve Štrasburku. Je jich tedy 12 ročně.

Dvakrát ročně připravuje Konference harmonogram schůzí delegací na příštích šest měsíců. Návrh harmonogramu je předložen Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro rozvoj. Poté je harmonogram předán Konferenci předsedů, orgánu Evropského parlamentu, jenž sdružuje předsedu Parlamentu a předsedy politických skupin.

Konference předsedů je odpovědná za schválení harmonogramu delegací.

Doporučení ve vztahu k jiným politickým orgánům

Konference předsedů delegací může předkládat návrhy týkající se činnosti delegací Konferenci předsedů.

Konference předsedů a předsednictvo Evropského parlamentu, politický orgán tvořený předsedou a místopředsedy Parlamentu, může na Konferenci předsedů delegací delegovat některé úkoly.

Spolupráce mezi delegacemi a mezi delegacemi a výbory

V zájmu prosazování osvědčených postupů přijímá Konference předsedů delegací společné přístupy a pokyny pro činnost delegací.

Rovněž spolupracuje s Konferencí předsedů výborů, analogickým politickým orgánem, jenž koordinuje činnost výborů.

Díky tomu je práce výborů a delegací vzájemně koordinovaná.

To posiluje dohled Evropského parlamentu nad zahraničními vztahy EU.

Rámec

Konference předsedů delegací je popsána v jednacím řádu Parlamentu.

V současné verzi jednacího řádu se Konferencí předsedů delegací zabývají následující čtyři ustanovení článku 30:

1. Konference předsedů delegací se skládá z předsedů všech stálých meziparlamentních delegací a volí svého předsedu.

2. V nepřítomnosti předsedy řídí schůzi Konference nejstarší přítomný poslanec.

3. Konference předsedů delegací může dávat Konferenci předsedů doporučení týkající se práce delegací.

4. Předsednictvo a Konference předsedů mohou pověřovat Konferenci předsedů delegací určitými úkoly.

Členové