EP po Lisabonské smlouvě: významnější úloha při formování Evropy 

Lisabonská smlouva, která vstoupila v platnost ke konci roku 2009, přiznala Evropskému parlamentu nové zákonodárné pravomoci a postavila jej při rozhodování o činnosti EU a vynakládání finančních prostředků na roveň Radě ministrů. Změnila rovněž způsob spolupráce Parlamentu s dalšími orgány a institucemi a posílila vliv poslanců a poslankyň EP při rozhodování o tom, kdo EU povede. Všechny tyto reformy zajistily, že při volbách do Evropského parlamentu můžete ještě větší mírou ovlivnit směřování Evropy.

Evropský parlament:Nové pravomoci

: Významnější úloha Evropského parlamentu

  •  

    Na základě změn daných Smlouvou volí Parlament předsedu Komise, která je výkonným orgánem EU

     
  •   Podle Smlouvy mají Parlament a Rada   .

Evropský parlament : Lisabonská smlouva rozšiřuje pravomoci Evropského parlamentu

    
  •  

    Lisabonská smlouva rozšířila legislativní pravomoc Parlamentu na více než 40 nových oblastí a postavila Parlament coby zákonodárný orgán na shodnou úroveň s Radou

    Předchozí oblasti spolurozhodování:

    • životní prostředí
    • doprava
    • vnitřní trh
    • zaměstnanost a sociální politika
    • vzdělání
    • veřejné zdraví
    • ochrana spotřebitele

    Další nové oblasti podle Lisabonské smlouvy:

    • zemědělství a rybolov
    • podpora chudých regionů
    • bezpečnost a soudnictví
    • obchodní politika
    • spolupráce se zeměmi mimo EU
    • prováděcí akty
  •  

    Mezinárodní dohody – právo je schválit/zamítnout

  •  

    EP rozhoduje o celém rozpočtu (nikoli pouze o nepovinných výdajích)

  •  

    Nová forma participativní demokracie. EP se snažil zjednodušit postupy a zavázal se pořádat slyšení o iniciativách, které získaly požadovaný počet podpisů.

Více pravomocí

Lisabonská smlouva posílila schopnost EU a Parlamentu jednat a vyjadřovat se. Rozšířila plnou zákonodárnou moc Parlamentu na více než 40 nových oblastí včetně zemědělství, zabezpečení dodávek energie, přistěhovalectví, soudnictví a fondů EU a postavila jej na roveň Radě, které zastupuje vlády členských států. Parlament rovněž nabyl pravomoc schvalovat spolu s Radou celý rozpočet EU.

Poslanci a poslankyně EP získali právo zamítnout mezinárodní dohody, kterého neváhali využít k pozastavení kontroverzní obchodní dohody proti padělání (ACTA) s ohledem na četné obavy, že by tato dohoda mohla omezit základní svobody. Tato skutečnost prokázala, že v návaznosti na posílení pravomocí mají rozhodnutí přijatá poslanci a poslankyněmi EP ještě větší vliv na každodenní život Evropanů a Evropanek.

Významnější úloha

Nejenže Lisabonská smlouva poskytla Evropskému parlamentu stejné pravomoci, jaké má Rada, umožnila mu rovněž ovlivňovat politické směřování Evropy. V souladu se změnami danými Smlouvou volí Parlament předsedu či předsedkyni Komise, která je výkonným orgánem EU, a toto rozhodnutí musí odrážet výsledky voleb do Evropského parlamentu, tedy volbu voličů a voliček.

Větší vliv občanů

Jelikož je Parlament jediným přímo voleným orgánem EU, má pravomoc a povinnost povolat orgány a instituce EU k odpovědnosti. Parlament dohlíží na dodržování Listiny základních práv, která je zakotvena v Lisabonské smlouvě, a nově stanoveného práva občanské iniciativy, které občanům umožňuje požádat o nové návrhy politik, pokud petici požadující takový návrh podepsal jeden milion občanů.