skip to content
 
 
 

Café Evropa 2020

Debata pro širokou veřejnost

Café Evropa v Evropském domě
Café Evropa v Evropském domě

Café Evropa je nový formát debatování pro širokou veřejnost, který má za cíl neformálním způsobem zatraktivnit diskutování evropských témat většímu okruhu posluchačů. Během debaty se můžete těšit na čerstvou kvalitní kávu, vždy tematicky zaměřenou, a drobné pečivo. Každá debata proběhne ve formátu 2+1, tedy s účastí dvou významných osobností a jedním ze zkušených moderátorů.

 .
 
 .

Café Evropa: Blízký východ a EU – jaká má být naše role?
24. února 2020 18:00 - 19:30

Přijďte s námi posedět v rámci formátu debat Café Evropa, které pořádá Evropská komise v ČR a Kancelář Evropského parlamentu ve spolupráci s EUROPEUM Institute for European Policy.

Hosty dalšího debatního podvečera s názvem "Blízký východ a EU – jaká má být naše role?" budou:

  • Irena Kalhousová, ředitelka Rady Herzlova centra izraelských studií na Univerzita Karlova a akademická pracovnice na Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
  • Jana Hybášková, velvyslankyně a zmocněnkyně Ministra pro styky s ESVA, Ministerstvo zahraničních věcí České republiky

Moderátorem debaty bude Ondřej Houska, Hospodářské noviny.

Na debatu je nutné se registrovat.

Aktuální vývoj situace na Blízkém východě nabývá na intenzitě. Po vyhlášené porážce takzvaného Islámského státu se světoví politici chvíli těšili z úspěchu a mnozí obyvatelé Evropy věřili, že se situace na Blízkém východě uklidní. V posledních měsících však došlo nejprve k turecké ofenzivě v Sýrii a po novém roce byl při americkém útoku zabit přední iránský generál. Íránská armáda nedlouho poté sestřelila civilní letadlo se 176 pasažéry na palubě. Události v Íránu vyvolaly v regionu vlnu nepokojů, vzbudily obavy řady zemí a budoucí vývoj situace na Blízkém východě je velmi nejistý.

Proč je Blízky východ nestabilním regionem a proč se napětí zvyšuje? Jaké konflikty zde probíhají a jaké jsou jejich příčiny? Jakým směrem se aktuálně může, s ohledem na nedávný vývoj, situace vyvíjet? Jaké může mít potencionální vyostření konfliktu následky pro EU? Jakou roli v regionu hrají Spojené státy americké a jakou pozici mají státy Evropské unie? Zapojuje se EU přímo do řešení problémů? Dokáže v tomto regionu pomoci diplomacie? Jakou pozici a roli by měla mít Česká republika a jak se může napětí na Blízkém východě dotknout našich občanů?

 
 .

Café Evropa: 75 let od osvobození Osvětimi
11. února 2020 18:00 - 19:30

 .

Přijďte s námi posedět v rámci formátu debat Café Evropa, které pořádá Evropská komise v ČR a Kancelář Evropského parlamentu ve spolupráci s EUROPEUM Institute for European Policy.

Hosty dalšího debatního podvečera s názvem "75 let od osvobození Osvětimi – jak se postavit nové vlně antisemitismu a xenofobie?" budou:

  • Ondřej Kundra, zástupce šéfredaktora, Týdeník Respekt
  • Klára Kalibová, advokátka a ředitelka, organizace In IUSTITIA

Moderátorkou debaty bude Kateřina Etrychová

Na debatu je nutné se registrovat.

Letos si připomínáme 75. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim. Během druhé světové války bylo v koncentračních a vyhlazovacích táborech po celé Evropě zavražděno na 6 milionů Židů a celkové oběti holokaustu se pohybují mezi 11 a 17 miliony obětí. Toto výročí je ale důležité nejen jako památka, ale také jako výzva pro dnešní společnost, ve které začíná sílit nesnášenlivost vůči některým menšinám, stejně tak jako popularita krajní pravice. Tyto tendence jdou ruku v ruce s šířením fake news, propagandy proti některým náboženstvím a konspiračních teorií na internetu. Potvrzuje to průzkum Agentury pro základní práva, ze kterého vyplývá, že situace se znatelně zhoršila a nenávistné verbální útoky, obtěžování a narůstající strach příslušníků národnostních, rasových anebo náboženských menšin poslední roky narůstá.

Jaký je význam odkazu obětí holokaustu v dnešní době? Proč dochází v dnešní společnosti k nárůstu antisemitismu a xenofobních tendencí? Má novodobý antisemitismus stejné kořeny jako ten historický? Je vlivem moderních technologií dnešní vlna nenávistných postojů vůči menšinám  nebezpečnější než dříve? Kdo má z těchto tendencí prospěch a co je posiluje? Jaké kroky Evropská unie podnikla v boji proti vzestupu antisemitismu, rasismu a xenofobii? Jakým způsobem bude EU postupovat v budoucnu, jak se k těmto tendencím staví evropské státy a co pro zlepšení situace můžeme udělat my?

 .