skip to content
 
 
 

Výstavy 2020

Evropa skrze umění v Evropském domě.

Přízemí Evropského domu slouží jako galerie, kde v pravidelných cyklech obměňujeme atraktivní výstavy fotografií a obrazů českých i zahraničních autorů. Nezřídka zde máte možnost zhlédnout vítězné práce aktuálně vyhlášených mezinárodních soutěží. Výstavy jsou ke zhlédnutí zdarma.

Výstavy jsou veřejnosti přístupné zdarma každý všední den od 10:00 do 18:00 hod., v pátek do 17:00 hod. v Evropském domě, Jungmannova 24, Praha 1.

 .
 

České hrdinky
5.3.2020 - 31.3.2020

Ilustrovaná mozaika příběhů významných českých žen – panovnic, političek, umělkyň, badatelek či sportovkyň, které otiskly výraznou stopu do historie i současnosti nejen v českých zemích, ale i v mezinárodním kontextu. Projekt byl inspirován 100. výročím uzákonění rovného volebního práva pro československé ženy v roce 1920 a výročím 200 let od narození spisovatelky Boženy Němcové. Přináší portréty padesáti významných ženských osobností, viděných očima současné mladé vlny ilustrátorů a ilustrátorek, studentů Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni, které vedla jejich mentorka a učitelka Renáta Fučíková.

Autorkami doprovodných textů jsou historička Lenka Křížová a spisovatelka Kateřina Tučková.

Výstavu připravilo České centrum, partneři: Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni
Výstavu pořádáme u příležitosti Mezinárodního dne žen.

 

Druhý život Vendulky V.
27.1.2020 - 29.2.2020

Fotograf Jan Lukas zachytil krátce před odchodem do transportu jednu z mnoha rodin pražských občanů židovského původu – Vendulka Voglová a její rodiče jsou tak symbolickým mementem válečného období.

Když známý československý fotograf Jan Lukas zmáčkl spoušť svého aparátu, mělo Vendulce Voglové zbývat několik měsíců života. Fotografie, která později udělala z dvanáctiletého děvčete symbol holokaustu, přitom nemusela vůbec vzniknout. Vendulka byla Židovka a Lukas se bál konspiračně pořízené snímky vyvolat. Kdyby u něj nacisté fotografii našli, skončil by stejně jako Vendulka a její rodina v koncentráku.

Vendulka Voglová válečné hrůzy přežila a reportér týdeníku Respekt Ondřej Kundra ji po téměř osmdesáti letech vypátral v USA, kam po válce emigrovala.

Fenomenální fotograf Jan Lukas se narodil 10. srpna 1915 v Českých Budějovicích. Od dvanácti let svou zrcadlovkou dokumentoval všechno, co kolem sebe viděl. V prestižním Českém klubu fotografů amatérů v pražské Nekázance se stal, ještě ne plnoletý, benjamínkem. V roce 1936 už vystavoval v Mánesu mezi světovou a domácí špičkou na Mezinárodní výstavě fotografie. Do svého filmového štábu si jej vybral Jan Antonín Baťa, ale pak začala válka.

Zatímco Lukas fotografoval přerod první a druhé republiky, židovská rodina Voglových musela i s dcerou Vendulkou uprchnout z Karlových Varů. V Karlových Varech triumfoval v roce 1938 Adolf Hitler. Měsíc po jeho návštěvě vypukla ve městě takzvaná křišťálová noc – největší židovský pogrom od středověku. Rodina Voglových žila tou dobou už v Praze. Ale i tady byli Židé perzekvováni. Vendulka s kamarádkami si oblíbila Hagibor, kde byl duší veškerého dění organizátor Fredy Hirsch. Nejradši hrála odbíjenou a trávila zde skoro každé odpoledne. Rodinný přítel Jan Lukas Voglovy navštěvoval bez ohledu na vytlačování Židů z veřejného života. A nosil s sebou vždy fotoaparát. Pátého března 1943 dostali Voglovi povolání k transportu. Večer před odjezdem byly na kuchyňském stole nachystané všechny věci, které se mohly vejít do zavazadel o povolené váze padesát kilogramů. Přišel se s nimi rozloučit i Lukas, který pořídil poslední rodinné snímky. Když setmělou Prahou spěchal s negativy domů, bál se, aby ho nezastavili němečtí vojáci. Skončil by totiž v koncentračním táboře spolu s Voglovými. O tři dny později dorazil vlak z pražského nádraží Bubny do Terezína. Voglovi tu žili v neustálých obavách, zda nebudou patřit k těm, kteří byli odsunuti dál „na východ“. Jan Lukas zatím v protektorátních podmínkách přežíval, jak se dalo. Jednoho dne dostal dopis, ve kterém mu Karla Voglová s Vendulkou psaly, že byly z Osvětimi poslány dalším transportem do pracovního tábora v německém Christienstadtu. A odtud se 27. února 1945 vydaly na pochod smrti.

Po válce, kterou naštěstí přežily, se matka s dcerou vrátily do svého bytu v pražské Lodecké ulici. Vendulka začala chodit do školy a život se vracel do normálních kolejí. Na podzim 1945 se setkaly s Janem Lukasem. Z jeho poválečných fotografií čiší optimismus, to se však zlomilo o tři roky později. Karla s Vendulkou se pod hrozbou další ztráty svobody rozhodly k odjezdu do Kanady a myšlenkami na emigraci se zabýval i Lukas, i když se mu nedařilo špatně – jeho snímky získaly dokonce zlatou medaili na světové výstavě Expo 58 v Bruselu. Přesto v roce 1965 i s rodinou utekl přes jugoslávsko-italskou hranici na Západ a nakonec se s Vendulkou shledal v Americe.

Výstavu pořádáme u příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holokaustu, který připadá na 27. ledna, kdy byl v roce 1945 osvobozen Rudou armádou koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim - Březinka. Svět si v tento den připomíná oběti genocidy nacistického režimu a jeho spojenců, která připravila o život přibližně šest milionů Židů.

 
 .

Výstava laureátů Sacharovovy ceny
16.12.2019 - 26.1.2020

Do 31. ledna 2020 si v prostorách Evropského domu můžete prohlédnout výstavu o Sacharovově ceně za svobodu myšlení, kterou Evropský parlament oceňuje osobnosti nebo celé kolektivy, které brání lidská práva a základní svobody.

Letošním laureátem Sacharovovy ceny za svobodu myšlení je profesor ekonomie Ilham Tohti, známý obránce lidských práv, který hájí práva ujgurské menšiny v Číně. Po více než dvě desetiletí neúnavně pracoval na rozvoji dialogu a porozumění mezi Ujgury a ostatními Číňany. Výsledkem jeho snah však bylo to, že v září 2014 byl ve dvoudenním zinscenovaném procesu odsouzen k doživotnímu trestu. Navzdory všem útrapám, kterými prošel, hlásá i nadále umírněnost a usmíření.

Evropský parlament uděluje Sacharovovu cenu za svobodu myšlení již třicet let. Cenu získávají osobnosti, které výjimečným způsobem přispěly k boji za lidská práva na celém světě; upozorňuje na případy porušování lidských práv, podporuje laureáty a pomáhá jim v jejich úsilí.

Více informací o o Sacharovově ceně naleznete zde.