„Bez pomoci EU bych se nedostala zpátky domů“

Awa Seck Bezpečně doma díky pomoci EU Belgie, Brusel

Když členské státy EU uzavřely své hranice, byli někteří Evropané v zahraničí. Všichni víme, že během této krize je nejlépe doma. Ale co lidé, kteří v době propuknutí pandemie uvízli v zahraničí? Jako například Awa. Tato Belgičanka uvízla na dovolené v Senegalu. Evropské středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události zorganizovalo zpáteční lety do Evropy, aby se Awa a tisíce dalších občanů EU mohly dostat bezpečně domů. Evropská unie pomáhá členským státům koordinovat pomoc a konzulární návrat občanů EU ze všech částí světa, bez ohledu na to, kde se nacházejí. Do dnešního dne pomohla přibližně 85 000 lidí vrátit se během krize do Evropy.

„Jsem rád, že díky zeleným pruhům zavedeným v EU můžu pořád rozvážet zboží po Evropě“

Fred Díky tzv. zeleným pruhům dodává základní zboží do různých členských států EU Nizozemí, Utrecht

I když jsou hranice mezi jednotlivými zeměmi EU uzavřené, možná jste si všimli, že je občas překračují nákladní auta. Věděli jste, že tato vozidla dováží do Evropy potraviny a základní zboží pro následnou distribuci nebo prodej? Fred je jedním z tisíců řidičů kamionů, na nichž jsme všichni závislí. Díky jeho náročné práci je v obchodech dostatek potravin a nemocnicím nechybí základní vybavení. Evropská unie mu usnadňuje práci. Dne 23. března požádala Evropská komise členské státy, aby všem nákladním vozidlům umožnily absolvovat kontroly na hranicích a zdravotní kontroly během 15 minut. Kromě toho poskytla pokyny k tomu, jak nejlépe ochránit pracovníky v dopravě před onemocněním COVID-19.

„Máme za sebou už takový kus cesty: teď to přece nevzdáme“

Valentinos Koordinuje trasování údajů na ministerstvu zdravotnictví na Kypru Kypr, Nikósie

Valentinos Silvestros je terénní epidemiolog. Koordinuje rovněž trasování kontaktů v útvaru pro sledování a kontrolu přenosných nemocí ministerstva zdravotnictví. Jeho tým identifikuje řetězce nákazy, jež následně „přeruší“ izolací osob, které se již nakazily nebo které byly v kontaktu s koronavirem. Jeho tým pracuje ve velmi náročných podmínkách a za cenu velkých osobních obětí. Valentinos neviděl svou rodinu a přátele více než osm týdnů. Po celodenní práci se občas cítí velmi unaven a bolí ho záda a za krkem. Úlevu mu přináší pohled na klesající počet případů. „Jsem moc rád, že si naše malá země vede tak dobře,“ říká. Všichni pracujeme spolu, což ho naplňuje optimismem ohledně budoucnosti. „Nyní ještě není čas odpočívat,“ varuje. „Nemůžeme to vzdát! Musíme chránit naše občany a posílit naše systémy zdravotní péče.“

„Kampaň #EMKrepi propojuje slovinské firmy a mladé lidi ve snaze restartovat ekonomiku“

Nika Vybízí mladé lidi, aby během krize COVID-19 nakupovali přednostně slovinské výrobky a služby Slovensko, Lublaň

V době, kdy se lokální obchody v celém Slovinsku potýkají s důsledky karantény, přináší kampaň „Evropská mládežnická karta“ (#EMKrepi) novou naději. Myšlenka je jednoduchá. Účastí v programu #EMKrepi získají Slovinci do 30 let různé výhody u místních podnikatelů. Mohou také pomoci zachránit firmy svých přátel. Za iniciativou stojí Slovinská agentura pro mladé (SLOAM), která chce motivovat mladé lidi k tomu, aby rozvíjeli svůj potenciál, zapojili se do společenského dění a činili zodpovědná rozhodnutí. Program má již více než 120 000 účastníků, což představuje 40 % mladých Slovinců. „Karta poskytuje řadu výhod, včetně více než 70 000 slev v celé Evropě. #EMKrepi je její nejaktuálnější verze. Díky této kartě budou mladí lidé v nadcházejících měsících nakupovat primárně slovinské výrobky a služby, což přispěje k oživení ekonomiky,“ vysvětluje Nika Stegovec.  

„Zeptali jsme se mladých lidí, bez čeho se v karanténě neobejdou“

Femi Nahlédnutí do kultury a životního stylu Irů během pandemie Irsko, Dublin

Pandemie COVID-19 nám mimo jiné odhalila, nakolik se liší vnímání toho, jaké věci jsou pro nás nezbytné. Všichni jsme byli svědky nakupování zásob toaletního papíru, ale jaké věci považuje za nepostradatelné mladší generace? Aby zjistila odpověď, zveřejnila irská společnost Slight Motif na sociálních sítích seznam 32 věcí, které byly během karantény potřeba. Účastníky ankety nechala hlasovat, kterou položku ze seznamu, jenž obsahoval například kapesníky, občerstvení, dezinfekční gel nebo vybavení na cvičení, považují za nejdůležitější. „Po pěti kolech si mladí lidé za nejpotřebnější věc během karantény zvolili aplikaci Spotify,“ říká Femi Falana. Iniciativou „Balíček pro přežití v karanténě“ se společnost Slight Motif snaží zdokumentovat městkou kulturu a životní styl Irů.

„Mám v paměti především vděčnost cestujících“

Olga Letuška na repatriačních letech Polsko, Varšava

#LOTdoDomu (LOT letí domů) byla jednou z organizačně a logisticky nejnáročnějších leteckých operací v dějinách polského civilního letectví. Během 22 dnů uskutečnil polský národní dopravce lety do 71 měst v 53 zemích světa. Celá operace byla připravena v rekordně krátkém čase, aby se krajané, kteří kvůli pandemii COVID-19 uvízli v zahraničí daleko od svých rodin, mohli vrátit domů. „Tyto lety se velmi lišily od běžných letů. Každý z nich připomínal spíše záchrannou operaci,“ říká Olga, letuška na některých z těchto letů. Letecká společnost uskutečnila 388 letů ze šesti světadílů, aby vyzvedla cestující z Peru, Mexika, Argentiny, Japonska, USA, Austrálie a mnoha dalších zemí. Celkem přepravila domů více než 54 000 polských občanů.

„Na každém životě záleží“

Constantinos Bojuje proti pandemii na několika frontách: od pohotovosti až po celostátní koordinaci Kypr, Nikósie

Constantinos Constantinou, odborník na infekční choroby pracující ve státní zdravotnické organizaci, bojuje proti koronavirové pandemii různými způsoby již od samého počátku. Vědom si nedostatku spolehlivých informací o nové zdravotní hrozbě, Constantinos pracoval na kyperském ministerstvu zdravotnictví, kde koordinoval distribuci a průběžnou aktualizaci pokynů týkajících se COVID-19, jež přicházely od Světové zdravotnické organizace, Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí a dalších mezinárodních orgánů. V současné době začíná svůj den ošetřováním pacientů na koronavirové jednotce ve všeobecné nemocnici v Nikósii a končí pozdě v noci, po dlouhých hodinách strávených na telefonu a e-mailu s kolegy, s nimiž řeší léčbu pacientů, i s běžnými lidmi, kterým radí, jak chránit sebe a své blízké.

„Pomáháme malým podnikům řešit právní otázky související s pandemií“

Małgosia a Katarzyna Poskytují bezplatné právní poradenství podnikům zasaženým pandemií Polsko, Poznaň

Pandemie COVID-19 a její důsledky zastihly řadu podniků nepřipravených. Jak mají vyřešit přerušení dodávek? Jak se na ně vztahují ustanovení o zásahu vyšší moci? Polská právnička Małgosia se rozhodla, že na Youtube vytvoří kanál „Právo pro podnikatele“. „Pomáhám podnikatelům zodpovídat otázky, které se týkají nejnovějších předpisů a možností získání finanční podpory,“ vysvětluje. „Vzhledem k tomu, že polské předpisy související s COVID-19 se neustále mění, s pomocí Katarzyny jsme tuto asistenci ještě vylepšily“. Nyní poskytují právní poradenství především prostřednictvím internetových seminářů a bezplatných konzultací pro malé podniky. Mezi témata patří ochrana údajů a soukromí zaměstnanců pracujících z domova. Informace o této iniciativě jsou k dispozici na internetových a facebookových stránkách firmy.

„Vie Féminine pomáhají ženám prosazovat jejich sociální práva a současně udržovat sociální kontakty“

Yasmina a Fatima Vytvořily telefonickou linku a facebookovou skupinu na pomoc ženám Belgie, Charleroi

V Belgii mohou ženy, které se ocitly v obtížné situaci, požádat o pomoc organizaci „Vie Féminine“. COVID-19 však přinesl další výzvy: zatímco počet žen v nouzi vzrostl, pro organizaci bylo stále obtížnější zvládat svou obvyklou činnost. Aby tento problém překonaly, musely se Fatima a Yasmina novým podmínkám přizpůsobit. Rychle zavedly nepřetržité telefonní linky s cílem zachovat sociální vazby a umožnit ženám v Charleroi uplatňovat sociální práva prostřednictvím telefonu. Stejnou podporu zajistily Vie Féminine v pěti valonských regionech. Kromě telefonních linek založily obě ženy facebookovou skupinu „Spolu navzdory karanténě“. „Tato skupina umožňuje ženám zůstat v kontaktu a být si navzájem oporou během sociální izolace. Vedle individuálních iniciativ, jako je sdílení nápadů, jak zabavit děti, rozvoz jídla a pomoc v případě náhlých problémů, jsme úspěšně vybudovaly atmosféru vzájemné sounáležitosti mezi členkami skupiny,“ vysvětlují Fatima a Yasmina.

„Zákazníci mohou díky naší mapě najít a kontaktovat lokální producenty“

Celine a Ludovic Pomáhají místním producentům přečkat karanténu Francie, Beaumontel

Moc se o nich nemluví, ale karanténa na ně dopadá nejvíce. Nucené zavření tržnic, restaurací a školních jídelen výrazně zasáhlo lokální producenty. V Normandii tato situace vyvolala otázku: jak přimět lidi, aby v této nelehké době nakupovali od místních dodavatelů? Region Normandie a místní sdružení, které spravuje lokální měnu rollon, nalezly řešení v podobě regionální mapy, která je k dispozici od 8. dubna. Toto „Normandské tržiště“ (Le Rendez-Vous des Normands) obsahuje kontakt na více než 1 200 místních producentů a je možné zde nakoupit ovoce a zeleninu, ryby a mořské plody, maso nebo mléčné výrobky. Od svého zveřejnění zaznamenala mapa již více než 3 000 přístupů.

„Naše iniciativy mají pomoci těm, na něž tato situace dopadá nejtíživěji“

Anca Pomáhá místním podnikatelům a zdravotníkům během pandemie Rumunsko, Bukurešť

Ancu napadlo, jak pomoci místním podnikatelům překonat nucenou přestávku. Vyzvala své přátele na Facebooku, aby si koupili dárkové poukazy těchto firem, které bude možné uplatnit po skončení karantény. „Za méně než 24 hodin se kampaň rozšířila na sociálních sítích,“ říká. „Spolupráci nám nabídla internetová rezervační platforma CardCadou a nyní je do programu zapojeno více než 140 malých podniků z celého Rumunska“. Anca ale chtěla pomoci i dalším. Vytvořila proto platformu Káva pro nemocnice, jejímž prostřednictvím mohou lidé kupovat poukazy na kávu pro zaměstnance nemocnic. „Díky #cafeapentruspitale jsme darovali stovky kil kvalitní kávy do nemocnic v Bukurešti a dalších pěti rumunských městech,“ říká Anca. Reakce lékařů a sester byly tak pozitivní, že pražírna The Barn Berlin se rozhodla tento nápad převzít a uskutečnit jej i v Německu.

„Vzhledem k tomu, že na začátku nebyly žádné skupiny ani modely, které by mohly monitorovat a predikovat vývoj epidemie, rádi jsme se tohoto úkolu zhostili“

dr. Leskovar a prof. dr. Cizelj Dva slovinští jaderní inženýři si dali za cíl předložit kompetentním úřadům klíčové statistiky vývoje COVID-19 Slovensko, Lublaň

Občané Evropy se bojí vydechnout. Karanténa se pomalu uvolňuje, ale možnost druhé vlny je stále velmi reálná. Pouze čas – přesněji řečeno statistiky – nám poví, jak brzy se dá očekávat, že se COVID-19 stane jen špatnou vzpomínkou. Ve Slovinsku se aktuální statistiky vývoje pandemie, které pravidelně zveřejňují dr. Matjaž Leskovar a prof. dr. Leon Cizelj, staly pro úřady referenčním dokumentem při plánování nových opatření. Tento záměr však jejich autoři na počátku neměli – původně začali s vytvářením modelů ze zvědavosti a s vědomím toho, že je nutné se na pandemii včas připravit – což je v jaderné energetice klíčové. Statistiky, které jsou publikovány ústavem reaktorového inženýrství Institutu Jožefa Stefana, se zaměřují na šíření COVID-19 ve Slovinsku. Prezentace jsou ke zhlédnutí na Youtube.