Pro některé děti byla škola „doma“ ve spojení s tím, že nevědí, kdy se do své školy vrátí, traumatizující. Jerneja, která je učitelkou na základní škole, se navzdory krizovému stavu snaží o to, aby se její žáci i nadále učili a účastnili se výuky. Kromě toho se snaží budovat mezilidské vztahy a vytvořit atmosféru vzájemného porozumění a pocitu vděčnosti mezi dětmi a jejich rodiči. Mnozí rodiče se svěřili, že se jejich dětem stýská po spolužácích, a někteří pak prozradili, že jejich dětem chybí i jejich učitelka. Jerneja je v nepřetržitém kontaktu s rodiči a co nejvíce komunikuje i s těmi, kteří nemají počítače a přístup k technologiím. Pro komunikaci s rodiči využívá různé aplikace na telefonu, přičemž rodiče mají její telefonní číslo a mohou ji sami kontaktovat, aby si pohovořili o potřebách svých dětí. „Děti mi chybí“, řekla Jerneja. Jak nám však prozradila, výuka na dálku má i jednu pozitivní stránku: „Tolik kreativity a spolupráce jsem již léta neviděla.“