Pro nás všechny patří na dlouhý seznam hrdinů této pandemie také zdravotníci. Jsou to ale stále jen lidé, kteří se unaví stejně jako my. Avšak v jejich případě může mít únava daleko drastičtější následky. „Záchranáři musí pomáhat, je to v jejich povaze. Ne vždy jsou schopni uvědomit si, kdy přestat pracovat, a někdy ani přestat nemohou, a může se tak stát, že svou únavu podcení. A pak může dojít k chybám“, říká doktor Bogdan Florea. Doktor Florea a jeho tým se rozhodli tento problém řešit a využili k tomu internet věcí. Společně vytvořili technologii nazvanou BRNoutID: tato aplikace pro inteligentní telefony „snímá“ oči uživatele a propojuje výsledky s údaji o aktivitě jeho mozku. Na konci celého procesu získá uživatel přesné informace o svém vyčerpání v reálném čase. Toto řešení bylo vyvinuto a představeno na prvním celoevropském online hackathonu EUvs.Virus, který uspořádala Evropská komise. Cílem akce bylo řešit problémy spojené s pandemií COVID-19.

V době, kdy se lokální obchody v celém Slovinsku potýkají s důsledky karantény, přináší kampaň „Evropská mládežnická karta“ (#EMKrepi) novou naději. Myšlenka je jednoduchá. Účastí v programu #EMKrepi získají Slovinci do 30 let různé výhody u místních podnikatelů. Mohou také pomoci zachránit firmy svých přátel. Za iniciativou stojí Slovinská agentura pro mladé (SLOAM), která chce motivovat mladé lidi k tomu, aby rozvíjeli svůj potenciál, zapojili se do společenského dění a činili zodpovědná rozhodnutí. Program má již více než 120 000 účastníků, což představuje 40 % mladých Slovinců. „Karta poskytuje řadu výhod, včetně více než 70 000 slev v celé Evropě. #EMKrepi je její nejaktuálnější verze. Díky této kartě budou mladí lidé v nadcházejících měsících nakupovat primárně slovinské výrobky a služby, což přispěje k oživení ekonomiky,“ vysvětluje Nika Stegovec.  

Občané Evropy se bojí vydechnout. Karanténa se pomalu uvolňuje, ale možnost druhé vlny je stále velmi reálná. Pouze čas – přesněji řečeno statistiky – nám poví, jak brzy se dá očekávat, že se COVID-19 stane jen špatnou vzpomínkou. Ve Slovinsku se aktuální statistiky vývoje pandemie, které pravidelně zveřejňují dr. Matjaž Leskovar a prof. dr. Leon Cizelj, staly pro úřady referenčním dokumentem při plánování nových opatření. Tento záměr však jejich autoři na počátku neměli – původně začali s vytvářením modelů ze zvědavosti a s vědomím toho, že je nutné se na pandemii včas připravit – což je v jaderné energetice klíčové. Statistiky, které jsou publikovány ústavem reaktorového inženýrství Institutu Jožefa Stefana, se zaměřují na šíření COVID-19 ve Slovinsku. Prezentace jsou ke zhlédnutí na Youtube.

O koronaviru pojednávají nesčetné studie odborníků z celé Evropy a výzkum ohledně COVID-19 se každým dnem vyvíjí. Profesor Dr. Roman Jerala působí v Chemickém ústavu v Lublani, kde spolu s týmem výzkumníků přispívá k mezinárodnímu úsilí na poli vývoje léků a vakcín proti novému viru. Evropská unie stojí v čele úsilí o podporu inovací a koordinaci celosvětového výzkumu, včetně připravenosti na pandemii. Její činnost se zaměřuje na epidemiologii, reakci v případě propuknutí nákazy, vývoj diagnostiky, léčebných postupů a vakcín a na zdroje, které jsou k tomuto výzkumu potřeba. Komise a vnitrostátní ministerstva se rovněž shodly na prvním akčním plánu ERAvsCrona, v němž je stanoveno 10 prioritních koordinovaných činností pro boj proti koronaviru.

Pro některé děti byla škola „doma“ ve spojení s tím, že nevědí, kdy se do své školy vrátí, traumatizující. Jerneja, která je učitelkou na základní škole, se navzdory krizovému stavu snaží o to, aby se její žáci i nadále učili a účastnili se výuky. Kromě toho se snaží budovat mezilidské vztahy a vytvořit atmosféru vzájemného porozumění a pocitu vděčnosti mezi dětmi a jejich rodiči. Mnozí rodiče se svěřili, že se jejich dětem stýská po spolužácích, a někteří pak prozradili, že jejich dětem chybí i jejich učitelka. Jerneja je v nepřetržitém kontaktu s rodiči a co nejvíce komunikuje i s těmi, kteří nemají počítače a přístup k technologiím. Pro komunikaci s rodiči využívá různé aplikace na telefonu, přičemž rodiče mají její telefonní číslo a mohou ji sami kontaktovat, aby si pohovořili o potřebách svých dětí. „Děti mi chybí“, řekla Jerneja. Jak nám však prozradila, výuka na dálku má i jednu pozitivní stránku: „Tolik kreativity a spolupráce jsem již léta neviděla.“

Pandemie COVID-19 přinutila taxislužby po celé Evropě hledat kreativní řešení – řada z nich nabízí přepravu potravin a léků. Pro mnoho lidí je však problém dostat se každý den do práce. Ve Slovinsku byla kvůli pandemii COVID-19 dočasně zrušena veřejná doprava. Když se taxikář Vladimir Vidaković doslechl, že kolegyně jeho matky musí chodit do práce hodinu pěšky, rozhodl se, že ji bude zdarma vozit. Jakmile zjistil, že ve stejné situaci je v jeho okolí mnoho dalších lidí, začal nabízet své služby i ostatním. Podobné projevy solidarity můžeme pozorovat v celé Evropě. Sdružení madridských taxikářů uvádí, že jeho řidiči v době omezení volného pohybu uskutečnili přibližně 75 000 bezplatných přeprav pacientů či zdravotnického vybavení.

Módní průmysl, ať už jde o velké módní domy, které své výrobní kapacity využívají k výrobě roušek, nemocničních plášťů a dezinfekčních přípravků na ruce, nebo o malé značky, které část svých zisků darují na dobročinné účely, v posledních týdnech opravdu spojil své síly. Umělci a návrháři často jako první reagují na potřeby společnosti. Umělci jsou již ze své povahy nesmírně zvídaví, neustále přicházejí s novými nápady a s velkou vášní očekávají budoucí tvůrčí výzvy. Módní návrhářka Jelena Prokovićová se spojila s dalšími návrháři, kostýmními návrháři, stylisty a švadlenami v rámci iniciativy „Mask_Sign” a celé dny šili ochranné roušky. Vyrobili přes 1 000 bavlněných roušek pro dospělé i děti, které je možné prát, a věnovali je lidem z nejzranitelnějších skupin a zaměstnancům zdravotnických a pečovatelských zařízení.