Explicaciones de voto por escrito - 8ª legislatura Stanislav POLČÁK

Politika jednotného trhu je velmi zásadní a je proto třeba stále hledat a spravovat mezery, které koncept jednotného trhu má a které ho činí méně efektivním, spravedlivým a integrovaným. Měli bychom se snažit o zavedení co nejvíce opatření, která usnadní spotřebitelům a podnikům pohyb na tomto trhu, zejména zjednodušit a vyjasnit postupy a snížit administrativu. Je třeba sjednotit právní úpravu dosud neharmonizovaných odvětví tak, aby se podniky vyhnuly neopodstatněným nákladům a zpožděním, kterým musí čelit při přizpůsobování se různým požadavkům vnitrostátních trhů. Zvýšení právní jistoty podniků napomůže celkové kompletace judikatury a stanovení jasného právního rámce ohledně vzájemného uznávání a možných omezení z této zásady. Velmi souhlasím i se zavedením vlastních prohlášení prokazujících splnění podmínek v některém z členských států. V praxi totiž výrobci často naráží na nejistoty v kategorizaci výrobků i na problémy s dokládáním souladu s národními předpisy. Je taktéž nutné, aby Komise apelovala na vlády členských států, aby si také zkompletovaly svá vlastní technická a jiná pravidla a procedury a poskytly tak podnikům přehlednější informace pro přeshraniční obchodování. Mezi vládami musí také docházet ke správní spolupráci a výměně informací.

Dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Singapurskou republikou je, dle mého názoru, pokroková a kvalitní dohoda, která se věnuje zejména moderním ekonomickým překážkám volného trhu, jako třeba necelním překážkám, zeměpisným označením, veřejným zakázkám, obchodu se službami nebo vzájemnému uznávání kvalifikací. Nezapomíná ale přitom na ochranu pracovních práv, životního prostředí nebo udržitelný rozvoj. Za cíl si klade i podporovat sociální odpovědnost podniků a spravedlivý obchod. Největší výhodu dohody vnímám v tom, že našim podnikům a spotřebitelům otevírá nový velký trh v jihovýchodní Asii, která je ekonomicky důležitým světovým regionem, a to vše za zachování hodnot a standardů Evropské unie. Do budoucna navíc může být předzvěstí a dobrým vzorem pro další takové dohody s jinými zeměmi sdružení ASEAN. Touha po ekonomickém rozvoji ovšem musí být provázena také morální odpovědností za výběr obchodních partnerů. Evropská unie se Singapurem sdílí základní ekonomické a demokratické principy, dodržování právního státu a lidských práv, díky čemuž jsou si vzájemně skvělými partnery. Věřím, že schválení této dohody přinese EU mnoho benefitů.

Domnívám se, že v této problematice je v tuto chvíli zásadní přesně identifikovat problém, ke kterému dochází. Měli bychom si ujasnit, u které ze sociálních skupin se nejvíce projevuje nevůle vůči snahám o posilování rovnoprávného postavení žen ve společnosti a z jakého důvodu k této nevůli dochází. Až teprve po této úvaze můžeme porozumět celé situaci a snažit se najít řešení. Souhlasím, že Komise by měla vypracovat koncepční ucelený plán jak dosáhnout rovnosti žen a mužů a zajistit ochranu rovných práv žen, včetně odstranění všech forem násilí na ženách. Je také velmi důležité, aby Komise následně sledovala a analyzovala prosazování této rovnosti. Dále je potřeba širokou veřejnost v této problematice vzdělávat, a to rétorikou ne útočnou nebo obviňovací, ale naopak pozitivní, zaměřenou na věcná řešení, která Evropská unie nebo členské státy mohou nabídnout.

Co se týče užívání konopí pro léčebné účely, hlavní slovo by měly mít členské státy. Mělo by být na nich, zda taková možnost koresponduje s jejich právními a kulturními rámci a zda tedy chtějí konopí pro léčebné účely legalizovat a za jakých podmínek. Je třeba členské státy zapojit do této debaty a zjišťovat, zda je pro tyto opatření z jejich strany opravdu vůle a až poté případně přijímat usnesení. Následně je třeba investovat do výzkumu, přičemž pozornost by se měla věnovat hlavně látkám zvaným kanabidioly (CBD), které jsou také v konopí obsaženy a mohly by být vlajkovou lodí medicínského využití marihuany. Debata o medicínském využití konopí je bezpochyby aktuálním tématem, u kterého je ale nutné řídit se hlavně fakty a relevantními a důvěryhodnými studiemi. Je naprosto nutné mít jednotlivé kroky, které bychom v této oblasti případně podnikali, vědecky podložené, abychom nevystavili již tak oslabená těla nemocných různým nepříznivým efektům, které konopí může na lidský organismus mít. Neříkám tedy ne léčebnému konopí, ale říkám, že bychom k této otázce měli přistupovat s největší opatrností a hledat vhodnou míru regulace.

V důsledku změny klimatu narůstá i četnost a intenzita přírodních katastrof, které představují vážnou hrozbu pro naši společnost, hospodářství a ekosystémy. Je proto nutné co nejvíce zefektivnit systém prevence a případné odezvy na katastrofu pomocí optimalizace úsilí jednotlivých členských států a jejich vzájemné spolupráce, například na odborném poli nebo sdílením zkušeností a metod. V rámci společného úsilí je také třeba připravit mapu rizik dle regionů nebo společné systémy varování. Díky kooperaci místních orgánů a celkovému snížení byrokracie by se zase dalo dosáhnout velkých zlepšení v politice prevence. Docházet musí pravidelně i k navyšování a doplňování stávajících kapacit civilní ochrany, která pokryje mezery na vnitrostátních úrovních. Vítám proto snahu EU toto rozšiřování optimálně a transparentně spolufinancovat a zaujmout odpovídající koordinační úlohu pomocí řízení těchto aktivit. Výměnou za spolufincování rozšiřování vnitrostátních kapacit je dle mého názoru požadavek soudržnosti mezistátních politik v této oblasti. Prioritou musí být i rozšiřování spolupráce a know-how se třetími zeměmi. Členský stát jednotlivě nemusí disponovat dostatečnými prostředky řešit katastrofy samostatně, proto vnímám celoevropskou spolupráci a koordinaci v této oblasti jako naprosto zásadní a velmi vítaný počin. Je třeba mít připravené funkční a solidní mechanismy a řešení.

Problém nedostatku pitné vody je velmi palčivé téma. Nejedná se jen o obavu z rozšiřování aridních oblastí, desertifikace nebo pronikání slané vody do pitné sladké, ale nedostatek pitné vody začíná být aktuálním i pro evropský region. Plýtvání pitnou vodou, zvýšení případů sucha, problémy v zemědělství jsou problémy, které je třeba akutně řešit, a to na celoevropské úrovni. Spolupráce členských států a harmonizace norem v této oblasti je jediným způsobem, jak docílit udržitelného a efektivního hospodářství s vodními zdroji a předejít vytváření překážek na jednotném vnitřním trhu způsobených rozdílnou úpravou. Proto velmi vítám regulaci odvětví opětovného využívání městských vod. Nutné jsou jak technické investice, tak i informační kampaně, které by motivovaly využívání odpadních vod i v civilním sektoru, jako např. na zavlažování zelených ploch. Prioritou tedy je stanovit postupy a standardy, které zajistí bezpečnost této opětovně využívané vody. A to jak pro krajinu v rámci zemědělského využití, tak i pro občany při využití civilním. Zároveň je třeba stanovit minimální kvalitativní požadavky na průběh celého procesu čištění a distribuce odpadních vod. Potenciální i skutečný deficit životně důležitého zdroje – vody – je třeba řešit zavčas, proto jsem podpořil tento návrh nařízení.

DPH je jednou z daní, které nejvíce prospívají ekonomickému růstu. Dosavadní úprava má chyby a mezery, a je proto třeba pokračovat v úsilí o její zkvalitňování. Důvodů je pro to hned několik, prioritou je boj proti přeshraničním daňovým podvodům, na kterých se ročně ztratí až 50 miliard EUR. Dalším zásadním důvodem je potřeba zjednodušení a zpřehlednění systému pro podniky, zejména malé a střední, a to například formou snížení administrativní zátěže nebo zrušením formalit při přepravě zboží mezi členskými státy. Pomoci by měl také nově zřízený, komplexní veřejně dostupný unijní internetový portálu se všemi informacemi o DPH pro podniky. Do budoucna bych uvítal i opatření, která by zjednodušila přístup na evropský trh třetím zemím, a to například tak, že by se nemusely k DPH registrovat v každém členském státě, ale pouze v jednom, který by sloužil jako kontaktní místo pro veškerou administrativu, a na zintenzivnění přeshraniční správní spolupráce a kooperace při potírání daňových zločinů. Všechna tato opatření mohou pomoci odstranit další překážky na jednotném trhu a zefektivnit jeho fungování.
Systém přeshraničního výběru DPH je masivní kolos, kterému pomůže každé snížení byrokracie, které povede k obnovení autoregulační povahy DPH. Digitalizace a transparentnost na všech úrovních tohoto úsilí by měly být klíčové hodnoty.

Institut občanství EU přináší občanům spoustu benefitů, a to i na každodenní bázi. Mnoho z nich si ale není těchto práv vědomo, a je proto dobře, že se Komise rozhodla uspořádat celounijní informační kampaň. Informace o výhodách jako volný pohyb, právo na konzulární ochranu nebo petiční právo by měly být co nejvíce dostupné, a to ve všech úředních jazycích Evropské unie. Věřím, že tato propagační opatření povedou k posílení konkrétní představy pojmu občanství EU. Problémem ovšem zůstává nízká prestiž občanství EU. Pro její zvýšení hrají zásadní roli členské státy, které by měly například důsledně dodržovat lidská práva a hájit zájmy občanů a být tak praktickým příkladem výhod pramenících z občanství EU. Členské státy by se také měly ve spolupráci s Evropskou unií podílet na lepší komunikaci a informovanosti svých občanů o právech a na systematickém vzdělávání pedagogů nebo přímo žáků v této problematice. Věřím, že díky dlouhodobé a koncepční osvětové aktivitě se situace může zlepšit a v horizontu několika let třeba pomoci zvýšit v některých zemích až kriticky nízkou volební účast ve volbách do Evropského parlamentu. Diskriminace na základě původu se bohužel stále děje, a to třeba při hledání zaměstnání, při přístupu ke službám, při danění nebo při uznávání odborné kvalifikace, a je proto třeba tyto obtíže systematicky řešit.

Institut evropského ombudsmana je velmi důležitým institutem a jeho aktualizace je kvůli měnícím se podmínkám existence Evropské unie na místě. Je dobře, že v současném návrhu dochází k vybalancování zvýšení některých pravomocí, ale právě také i k nárůstu odpovědnosti a povinností. Věřím, že například zavedení lhůty, ve které musí ombudsman do dvou měsíců informovat stěžovatele o krocích, které provede, usnadní stěžovatelům celý proces a povede k rychlejšímu nalezení řešení. Důležitou změnou je i zavedení pasivní legitimace pro žalobu na nekonání nebo opatření, která zakazují kumulaci některých vysokých národních a evropských funkcí s postem ombudsmana. Tato nová úprava jistě povede ke zkvalitnění ochrany občanů Evropské unie a k její větší demokratičnosti.

Cílem návrhu je umožnit evropské občanské iniciativě snadnější přístup k občanské angažovanosti v Evropské unii. Zároveň by každému občanovi Evropské unie mělo být zajištěno právo iniciativu podpořit, a to jakýmkoliv způsobem a bez ohledu na jeho bydliště či příslušnost k členskému státu. Jedná se o návrh, který by měl usnadnit přístup občanům k EU a zároveň tak vylepšit vztahy mezi nimi. Tento návrh jsem proto přivítal a při hlasování podpořil.

V několika členských státech Evropské unie je volební účast právě ve volbách do Evropského parlamentu velmi nízká. Myslím si, že konkrétně tato reforma by mohla napomoci značnému zlepšení a podpoření velké části občanů EU. Bude zavedena možnost elektronického hlasování, což velmi vítám. Konkrétně tento bod reformy dle mého názoru přispěje k vyšší účasti ve volbách. Myslím si, že reforma bude velmi přínosná a zvýšení účasti půjde ruku v ruce s vyšší legitimitou zvolených poslanců, a proto jsem tento návrh podpořil.

I přestože vítám každou přeshraniční spolupráci, dva body z pěti jsem při hlasování nemohl podpořit. Jejich formulace není úplně šťastná a myslím, že v takové formě není možné ji pozitivně odhlasovat. Proto jsem rád, že právě tyto body hlasováním neprošly. I tak si ale myslím, že je tahle spolupráce velmi důležitá, jelikož z celkového vývozu Arménie jde 27 % právě do členských států Evropské unie.

V prvních dvou bodech hlasování jsem se vyjádřil proti přijetí, obecně však považuji tento návrh za důležitý. Přijetí návrhu způsobí vytvoření účinného systému pro dohled nad ústředními protistranami v Unii. Ten by centrálním bankám, které vydávají měny, přiznal jejich odpovídající úlohu. Musí být však vydán i seznam regulačních pravomocí, ve kterém budou zahrnuty všechny požadavky pro řešení problémů v oblasti měnové politiky.

Ve dvou bodech hlasování ze tří jsem návrh podpořil. Jedná se o implementaci finančního přebytku z rozpočtu pro rok 2017 do rozpočtu pro rok 2018 ve výši 555,5 milionů EUR. Tento přebytek může být využitý v oblastech, kde je třeba investovat.

Změny, o které se touto směrnicí usiluje, by měly zajistit spravedlivější Evropu posílením jejího sociálního rozměru. Jako celek je však dle mého tento návrh směrnice ne zcela vyhovující, a proto jsem také hlasoval v sedmi bodech hlasování pro, avšak v šesti bodech hlasování proti. V některých bodech nejsou známy všechny okolnosti, a proto není možné přijmout nynější znění.

Cílem nařízení by mělo být podpoření rovných podmínek v rámci hospodářské soutěže a zmírnit zbytečnou administrativní zátěž, urychlit digitalizaci přepravních dokumentů a posílit prosazování předpisů. Aby se v této oblasti docílilo zajištění uceleného souboru právních předpisů, bylo by nutné přijmout všechny návrhy jako celek. Většina z bodů však není dle mého názoru akceptovatelná, a proto jsem také podpořil pouze osm z 27 bodů hlasování.

Jedná se o doporučení Komise, aby byly uzavřeny dohody mezi EU a Jordánskem, Tureckem, Izraelem, Tuniskem, Marokem, Libanonem, Egyptem a Alžírskem. Obsahem těchto dohod by zejména měla být ustanovení týkající se spolupráce na boji proti terorismu a trestné činnosti včetně kyberkriminality, která by měla spočívat především ve výměně osobních údajů. Po uzavření těchto dohod posílíme bezpečnost nejen na území Evropské unie. Myslím si, že spolupráce hlavně v těchto oblastech se třetími zeměmi je zásadní a velmi důležitá pro bezpečnost jak občanů v Evropské unii, tak i ve třetích zemích, a proto jsem ve všech hlasováních týkajících se dohod s třetími zeměmi o výměně osobních údajů pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu dohody jednoznačně podpořil.

Jedná se o doporučení Komise, aby byly uzavřeny dohody mezi EU a Jordánskem, Tureckem, Izraelem, Tuniskem, Marokem, Libanonem, Egyptem a Alžírskem. Obsahem těchto dohod by zejména měla být ustanovení týkající se spolupráce na boji proti terorismu a trestné činnosti včetně kyberkriminality, která by měla spočívat především ve výměně osobních údajů. Po uzavření těchto dohod posílíme bezpečnost nejen na území Evropské unie. Myslím si, že spolupráce hlavně v těchto oblastech se třetími zeměmi je zásadní a velmi důležitá pro bezpečnost jak občanů v Evropské unii, tak i ve třetích zemích, a proto jsem ve všech hlasováních týkajících se dohod s třetími zeměmi o výměně osobních údajů pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu dohody jednoznačně podpořil.

Jedná se o doporučení Komise, aby byly uzavřeny dohody mezi EU a Jordánskem, Tureckem, Izraelem, Tuniskem, Marokem, Libanonem, Egyptem a Alžírskem. Obsahem těchto dohod by zejména měla být ustanovení týkající se spolupráce na boji proti terorismu a trestné činnosti včetně kyberkriminality, která by měla spočívat především ve výměně osobních údajů. Po uzavření těchto dohod posílíme bezpečnost nejen na území Evropské unie. Myslím si, že spolupráce hlavně v těchto oblastech se třetími zeměmi je zásadní a velmi důležitá pro bezpečnost jak občanů v Evropské unii, tak i ve třetích zemích, a proto jsem ve všech hlasováních týkajících se dohod s třetími zeměmi o výměně osobních údajů pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu dohody jednoznačně podpořil.

Jedná se o doporučení Komise, aby byly uzavřeny dohody mezi EU a Jordánskem, Tureckem, Izraelem, Tuniskem, Marokem, Libanonem, Egyptem a Alžírskem. Obsahem těchto dohod by zejména měla být ustanovení týkající se spolupráce na boji proti terorismu a trestné činnosti včetně kyberkriminality, která by měla spočívat především ve výměně osobních údajů. Po uzavření těchto dohod posílíme bezpečnost nejen na území Evropské unie. Myslím si, že spolupráce hlavně v těchto oblastech se třetími zeměmi je zásadní a velmi důležitá pro bezpečnost jak občanů v Evropské unii, tak i ve třetích zemích, a proto jsem ve všech hlasováních týkajících se dohod s třetími zeměmi o výměně osobních údajů pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu dohody jednoznačně podpořil.