Please fill this field
Kateřina KONEČNÁ Kateřina KONEČNÁ
Kateřina KONEČNÁ

Skupina Európskej zjednotenej ľavice – Severskej zelenej ľavice

Členka

Česko - Komunistická strana Čech a Moravy (Česko)

Dátum narodenia : , Nový Jičín

Písomné vysvetlenia hlasovania Kateřina KONEČNÁ

Poslanci môžu predložiť písomné vysvetlenie svojho hlasovania v pléne. Článok 194

Závery z mimoriadneho zasadnutia Európskej rady 17. – 21. júla 2020 (B9-0229/2020) CS

23-07-2020

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. července 2020 o závěrech mimořádného zasedání Evropské rady konaného ve dnech 17.–21. července 2020 jsem v hlasování podpořila. Jedním z hlavních důvodů bylo, že v konečné dohodě došlo ke snížení podílu grantů, které měly jít do oblasti zdravotnictví, investic a na pomoc regionům, které budou postiženy přechodem na tzv. zelenou ekonomiku. Navrhované škrty v oblasti vzdělávání, digitální transformace a inovací ohrožují budoucnost příští generace Evropanů, když je nedostatečně připravují na výzvy budoucnosti. Tohle je přesně to, co ukazuje tupost politiky škrtů - teď potřebujeme ušetřit, ale v budoucnosti za to draze zaplatíme. Není přitom žádným tajemstvím, že je to pravě vzdělávaní, kde evropské státy začínají zaostávat. Navrhované škrty se týkající dále programů na podporu transformace uhelných regionů. Chudé uhelné regiony, které stoji díky Zelenému údělu na velmi zásadní křižovatce, musí získat pomoc od EU na transformaci, nebo se z nich stanou regiony bez jakékoliv budoucnosti. U nás se to týká regionů Karlovarska, Ústecka a Moravskoslezského kraje. Tyto české a moravské regiony přišly oproti původnímu návrhu o 54 miliard Kč. Doufám, že se nám podaří tlakem Evropského parlamentu vyjednat změny ve výše zmíněných oblastech. Je to v zájmu i České republiky.

Cestovný ruch a doprava v roku 2020 a v ďalšom období (RC-B9-0166/2020, B9-0166/2020, B9-0175/2020, B9-0177/2020, B9-0178/2020, B9-0180/2020, B9-0182/2020, B9-0184/2020) CS

19-06-2020

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. června 2020 o dopravě a cestovním ruchu v roce 2020 a v dalších letech jsem v hlasování podpořila. Všichni sice víme, že pandemie dopadla velmi silně na všechna odvětví, ale pro dopravu a turismus byla naprostou katastrofou.
Odvětví cestovního ruchu přitom zaměstnává 22,6 milionu lidí, což odpovídá 11,2 % celkové zaměstnanosti v EU. Aby odvětví dopravy a cestovního ruchu přežilo a bylo konkurenceschopné, je nutné zajistit jak jeho rychlou krátkodobou, tak dlouhodobou podporu, a máme-li minimalizovat další ztráty v tomto odvětví a zajistit jeho dlouhodobou udržitelnost, je naprosto nezbytné přijmout opatření, která obnoví důvěru turistů v cestování do Evropy a po Evropě. Bezpečnost a ochrana lidských životů musí i nadále zůstat prioritou, ale nesmíme zapomínat také na to, že současná krize představuje také historickou příležitost modernizovat cestovní ruch v EU a učinit jej udržitelnějším. Vyprázdněná centra evropských měst v době pandemie dávají snad již poslední nezvratitelný důkaz, že je nutné se věnovat tématu krátkodobých pronájmů (např. AirBnB). Ano, potřebujeme sice turismus, ale ten nikdy nesmí sloužit k likvidaci našich měst a kulturního dědictví. Pokud dnes lidé v centrech zjišťují, že mohou i přes nutnost nosit roušku po dlouhé době volně dýchat, je něco špatně.

Konferencia o budúcnosti Európy (B9-0170/2020, B9-0179/2020) CS

18-06-2020

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. června 2020 o postoji Evropského parlamentu ve věci konference o budoucnosti Evropy jsem v hlasování velmi ráda podpořila. Evropský parlament přijal 15. ledna 2020 své stanovisko k této tak nutné celospolečenské debatě, ale kvůli pandemii bylo nutné vyzvat Radu a Komisi, aby zahájily jednání s cílem dospět ke společné dohodě o uskutečnění konference o budoucnosti Evropy ještě před letní přestávkou. Domnívám se, že 10 let od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, 70 let od Schumanovy deklarace a s ohledem na pandemii COVID-19 nastal čas pro přehodnocení fungování Unie. Volám po tom ostatně již dlouho, ale nyní se snad již dají věci do pohybu. Jsem tedy nyní primárně ráda, že všechny tři hlavní evropské instituce souhlasí, že konference o budoucnosti Evropy by se měla uskutečnit a že by měla být příležitostí k úzkému zapojení občanů EU postupem zdola nahoru, kdy budou vyslechnuty jejich názory, kterými přispějí k debatě o budoucnosti Evropy. Domnívám se totiž, že EU už nemá moc šancí, aby přesvědčila mnohé občany o své nutnosti a prospěšnosti. Během pandemie se totiž proti EU obrátilo mnoho těch, kteří byli přesvědčeni, že je nechala napospas. Je tedy nejvyšší čas na celospolečenskou debatu o budoucnosti EU.

Zriadenie podvýboru pre daňové otázky (B9-0187/2020) CS

18-06-2020

. – Rozhodnutí Evropského parlamentu o zřízení podvýboru pro daňové záležitosti bylo přijato i mým hlasem. Podvýbor pro daňové záležitosti bude nápomocen Hospodářskému a měnovému výboru, a to v oblasti daní a zvláště boje proti daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem a také v oblasti finanční transparentnosti pro daňové účely. Vybavilo se mi totiž dnes již legendární video z konference v Davosu v roce 2019. Hlavní hvězdou tehdejšího fóra nebyl nikdo, kdo by patřil mezi politickou či ekonomickou elitu, nýbrž Rutger Bregman – holandský historik a novinář. Bregman vyjádřil na konferenci svou kritiku všech okolo sedících milionářů a poukázal na vyhýbání se jednomu zcela zásadnímu tématu – placení daní. „Cítím se, jako bych byl na konferenci hasičů a nikdo nechce mluvit o vodě.,“ řekl Bregman. Vyjádřil se, že všichni na konferenci mluví o rovnosti, spravedlnosti a transparentnosti, ale nikdo nezmiňuje vyhýbání se daňovým povinnostem, a že bohatí lidé neplatí svůj podíl. Poukázal také na to, že na celé konferenci byl jen jeden panel (s velmi malou účastí) ohledně placení daní. „Musíme přestat mluvit o filantropii a začít mluvit o daních, všechno ostatní je nepodstatné.“ Ročně do daňových rájů na celém světě putuje 170 miliard dolarů. Je čas na změnu, je čas platit.

Zriadenie osobitného výboru pre boj proti rakovine, jeho pôsobnosť, počet členov a funkčné obdobie (B9-0188/2020) CS

18-06-2020

. – Dne 19. 6. 2020 jsme hlasovali o zřízení zvláštního výboru pro boj proti rakovině. Mnohé, kteří sledují moji práci v oblasti veřejného zdraví, by mohlo překvapit, že jsem zřízení tohoto výboru nepodpořila. Dlužím jim tak vysvětlení svého postoje. Zvláštní výbor pro boj proti rakovině je dle mého názoru nadbytečný. Stejnou práci je možné provést přímo ve výboru ENVI, který má dosud plnou odpovědnost a pravomoci v oblasti zdraví. Samotný mandát zvláštního výboru ani nevylučuje práci výboru ENVI poté, co Komise představí svoji strategii pro boj s rakovinou. Zbytečně tak tříštíme své síly a zdvojujeme práci. Osobně preferuji pouze jeden odborný parlamentní orgán zaměřený na všechny nemoci a pacienty. Je těžké nějak ospravedlnit pacientům s jiným onemocněním, proč má jiný typ preferenční zacházení. Pacientské organizace zastupující pacienty s jinými chorobami se obávají, že jejich oprávněné zájmy budou existencí zvláštního výboru marginalizovány ve prospěch pacientů s rakovinou. Zřízení výboru jen pro rakovinu taktéž ztratilo své momentum. Ve světle stále probíhající pandemie způsobená onemocněním COVID-19 je úzké zaměření tohoto výboru neospravedlnitelné. V neposlední řadě je třeba také zdůraznit, že zvláštní výbor pro rakovinu je starý koncept pocházející z volební kampaně frakce PPE, který více než práva pacientů primárně řešil vnitrostranický boj o funkce.

Prideľovanie prevádzkových intervalov na letiskách Spoločenstva: spoločné pravidlá CS

26-03-2020

. – Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EHS) č. 95/93 o společných pravidlech pro přidělování letištních časů na letištích Společenství jsem v hlasování podpořila. Jedná se o velmi logický a rozumný krok ze strany EU, která chce zamezit tzv. letům duchů – tedy letadlům bez (či zcela minimálním počtem) pasažérů na palubě. Podle letištních pravidel musí letecké společnosti pravidelně využívat časy vzletů a přistání. V opačném případě jim hrozí, že o tyto časy přijdou. Toto pravidlo by mělo být během pandemie koronaviru pozastaveno. V polovině března poslanci Evropského parlamentu (včetně mě jako členky Výboru pro dopravu a cestovní ruch) upozornili na nesmyslnost vynucování pravidla – buď letíš, nebo slot ztrácíš – u evropských aerolinek, které jsou nuceny létat kvůli koronaviru s prázdnými letadly, aby nepřišly o své linky. Ještě týž den Evropská komise oznámila, že toto pravidlo nebude vynucovat a že okamžitě předloží návrh, který jej změní. Je potřeba především zdůraznit, že s touto situací nikdo předem nepočítal a náprava přišla téměř okamžitě.

Osobitné opatrenia na mobilizáciu investícií v systémoch zdravotnej starostlivosti členských štátov a v iných odvetviach ich hospodárstiev v reakcii na epidémiu COVID-19 [Investičná iniciatíva v reakcii na koronavírus] CS

26-03-2020

. – Dne 26. 3. 2020 jsme na dálku hlasovali na zvláštním dodatečném plenárním zasedání Evropského parlamentu v Bruselu o uvolnění 37 miliard EUR z Fondů soudržnosti na pomoc členským státům v boji s epidemií koronaviru. Na Českou republiku z této částky vychází celkem 1,163 miliardy EUR (cca 31 miliardy korun), které může použít na boj s koronavirem, aniž by musela sáhnout na peníze z národního rozpočtu. Zejména díky panu premiérovi Babišovi, který prohlásil, že ,,na boj s COVID-19 nedává EU ani o korunu víc, než na kolik měl stát nárok už před pandemií“, je potřeba některé věci týkající se toho hlasování vyjasnit. V případě Česka se u celkem 294 milionů EUR (přibližně 8 miliard korun) jedná nevyužité předfinancování v rámci kohezních fondů na období 2014–2020, které má již ČR dnes na svých účtech. V běžném případě by je Česko muselo do unijního rozpočtu vrátit do června 2020, kvůli koronavirové krizi však nemusí. O „nové peníze“ se tedy v tomto případě nejedná. „Naše“ peníze to ale také nejsou a nikdy nebyly, neboť jde o peníze ze společného unijního rozpočtu, které bychom museli normálně vrátit, protože jsme je nezvládli smysluplně utratit. Kromě již zmíněných 294 milionů EUR má ale Česko na boj s koronavirem k dispozici dalších 869 milionů EUR (cca 24 miliard korun), které EU uvolnila ze svých strukturálních fondů. Jedná se přitom o spolufinancování z rozpočtu EU, které může Česko využít v případě, že zmíněných 294 milionů EUR využije na opatření proti koronaviru. Celkem má tedy Česko k dispozici 1,163 miliardy EUR (cca 31 miliardy korun), které může použít na boj s koronavirem, aniž by muselo sáhnout na peníze z národního rozpočtu. Jedná se sice o peníze, které byly Česku přiděleny na období 2014–2020, podléhaly by ale spolufinancování z národního rozpočtu. Pokud by je tedy Česko využilo na běžný projekt, muselo by k tomu připojit i vlastní peníze! Takto můžeme peníze, které bychom normálně vraceli, utratit ihned a bez jakéhokoliv doplácení vlastních prostředků. Proto jsem ve hlasování toto opatření podpořila. Jsem si plně vědoma, že tyto peníze na řešení krize nemohou stačit a musí přijít další opatření a další peníze, ale uznávám, že je potřeba postupovat logicky, tedy nejprve spotřebovat peníze, které jsme ještě nespotřebovali, a poté až vyplácet nějaké nové.

Finančná pomoc členským štátom a krajinám rokujúcim o pristúpení k Únii, ktoré sú vážne postihnuté závažným núdzovým stavom v oblasti verejného zdravia CS

26-03-2020

. – Dne 26. 3. 2020 jsme na dálku hlasovali na zvláštním dodatečném plenárním zasedání Evropského parlamentu v Bruselu návrh na rozšíření Fondu solidarity EU tak, aby pokrýval i mimořádné události v oblasti veřejného zdraví. Fond solidarity vznikl jako reakce na rozsáhlé povodně ve střední Evropě v roce 2002. O pomoc z něj můžou žádat všechny členské země, které postihne přírodní katastrofa. Současná pravidla za takové katastrofy uznávají například lesní požáry, zemětřesení, bouře nebo sucho. Mimořádné události typu pandemie Covid-19 do jeho působnosti však dosud bohužel nespadaly. Pravidla mají nadále umožnit z fondu pokrýt třeba obnovu infrastruktury, vyklízení oblastí nebo poskytnutí dočasného ubytování pro lidi v nouzi. Mají se ale také rozšířit tak, aby zahrnovala i pomoc lidem v případě zdravotních krizí a opatření proti šíření infekčních nemocí. Na boj s touto krizí musíme hledat prostředky všude, kde je to možné, proto jsem i tento návrh v hlasování podpořila.

Stratégia EÚ na ukončenie mrzačenia ženských pohlavných orgánov na celom svete (B9-0090/2020, B9-0092/2020) CS

12-02-2020

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2020 o strategii EU pro vymýcení praktiky mrzačení ženských pohlavních orgánů ve světě jsem v hlasování podpořila. Souhlasím s tím, že mrzačení ženských pohlavních orgánů je hrubé a systematické porušování lidských práv, forma násilí páchaného na ženách a dívkách a projev genderové nerovnosti, které není spojeno s žádným náboženstvím nebo kulturou a v současnosti je považováno za globální problém, který se podle statistických zpráv týká nejméně 200 milionů žen a dívek ve 30 zemích. Vyzývám proto Komisi, Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a členské státy, aby zintenzivnily spolupráci se třetími zeměmi s cílem povzbudit je k přijetí vnitrostátních zákonů, které budou kriminalizovat mrzačení ženských pohlavních orgánů, aby podporovaly donucovací orgány při vymáhání těchto zákonů a aby boj proti mrzačení ženských pohlavních orgánů a dalším krutým praktikám prováděným na ženách a dívkách zařadily mezi priority své vnější politiky v oblasti lidských práv, zejména při dvoustranných a mnohostranných jednáních o lidských právech a v dalších formách diplomatického styku. Věřím, že EU může pomoci vymýtit tento fenomén ve světě tím, že zavede a bude podporovat osvědčené postupy zde v EU.

Európska centrálna banka – výročná správa za rok 2018 (A9-0016/2020 - Costas Mavrides) CS

12-02-2020

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2020 o výroční zprávě Evropské centrální banky za rok 2018 jsem v hlasování nepodpořila. Text usnesení totiž „zdůrazňuje nezvratitelnou povahu jednotné měny“, s čímž se naprosto neztotožňuji. Jsem bytostně přesvědčena, že záleží primárně na občanech České republiky, zda (a případně kdy) se budou chtít k jednotné evropské měně připojit. Program KSČM do evropských voleb 2019 v tomto směru hovořil zcela jasně: „Euro je dnes především nástrojem mocných zemí. Zásadně proto odmítáme přijmout euro, pokud nedojde k demokratizaci Evropské centrální banky a další debatě o tom, jak má měnová politika vypadat. Chceme položit důraz na hospodářskou soudržnost, vyrovnávání regionů a trvale udržitelný rozvoj. Do té doby je přijetí eura naprosto nemyslitelné. A to především s ohledem na vysoké riziko ztráty zbylé ekonomické a politické suverenity, která se nedá vyvážit nejistými výhodami pro byznys. Chování tzv. euroskupiny vůči Řecku je nám dostatečnou výstrahou.“

Kontakt

Bruxelles

Strasbourg