Evropané chtějí, aby EU měla více kompetencí k řešení krizí jako je covid-19 

Tisková zpráva 
 
 

Sdílet tuto stránku: 

EU v akci: zdravotnické vybavení z rezervy RescEU bylo v květnu 2020 doručeno do Španělska ©EU/A.P.E.        
EU v akci: zdravotnické vybavení z rezervy RescEU bylo v květnu 2020 doručeno do Španělska ©EU/A.P.E.  

Nejnovější průzkum zadaný Evropským parlamentem ukazuje, že téměř šest z deseti evropských občanů (58 %) od začátku krize zaznamenalo finanční potíže.

Z dotazování, které proběhlo na konci dubna, vyplývá, že téměř sedm z deseti respondentů (69 %) si přeje silnější roli EU v boji proti aktuální krizi. Zároveň je téměř šest z deseti respondentů nespokojeno se solidaritou mezi členskými státy EU během pandemie. Zatímco 74 % respondentů slyšelo o opatřeních iniciovaných Evropskou unií v souvislosti s pandemií, pouze 42 % dotázaných je s nimi spokojeno.


Nové společné nástroje na zvládání krizí

Zhruba dvě třetiny respondentů (69 %) souhlasí s výrokem, že by EU měla mít více kompetencí, aby se mohla vyrovnat s krizemi jako je například pandemie koronaviru. Méně než čtvrtina dotázaných (22 %) s tímto tvrzením nesouhlasí. S posílením kompetencí souhlasilo nejvíce lidí v Portugalsku a Irsku, nejméně v Česku a Švédsku.

Evropští občané v reakci na pandemii chtěli, aby se EU zaměřila zejména na zajištění dostatečné dodávky zdravotnického materiálu pro všechny členské státy EU, na přidělení finančních prostředků na výzkum vývoje vakcíny, na přímou finanční podporu členským státům a na zlepšení vědecké spolupráce mezi členskými státy.


Oživení evropské solidarity v dobách krize

Důrazný požadavek na rozšíření kompetencí EU a silně koordinovanou reakci EU jde ruku v ruce s nespokojeností, kterou vyjádřila většina respondentů v souvislosti se solidaritou mezi členskými státy EU v boji proti pandemii koronaviru: 57 % účastníků průzkumu není spokojeno se současnou mírou solidarity (22 % není vůbec spokojeno, 35 % není příliš spokojeno. Pouze třetina respondentů (34 %) je spokojena, přičemž největší počet spokojených je v Irsku, Dánsku, Nizozemsku a Portugalsku. Dotazovaní z Itálie, Španělska a Řecka patří k nejvíce nespokojeným, následují občané z Rakouska, Belgie a Švédska.


Opatření EU jsou známá, ale nejsou považována za dostačující

Tři ze čtyř respondentů ze všech zkoumaných zemí říkají, že slyšeli, viděli nebo četli o opatřeních, která Evropské unie přijala v reakci na pandemii koronaviru; třetina respondentů (33 %) také ví, o jaká opatření se jedná. Zhruba polovina (52 %) dotázaných, kteří o opatřeních EU ví, s nimi však není spokojena. Pouze 42 % účastníků průzkumu je s opatřeními spokojeno, nejvíce v Irsku, Nizozemsku, Dánsku a Finsku. Naopak nejvyšší míra nespokojenosti je podle průzkumu v Itálii, Španělsku a Řecku, dále pak v Rakousku a Bulharsku.


Šest z deseti občanů postihly osobní finanční potíže

Jasná většina účastníků výzkumu (58 %) uvedla, že je v osobním životě od počátku pandemie koronaviru postihly finanční potíže. Respondenti mezi problémy uvedli ztrátu příjmu (30 %), nezaměstnanost nebo částečnou nezaměstnanost (23 %), použití osobních úspor dříve, než plánovali (21 %), potíže s platbou nájemného, účtů či bankovních půjček (14 %) i potíže s obstaráním řádných a přiměřeně kvalitních potravin (9 %). Jeden z deseti dotazovaných uvedl, že s žádostí o finanční pomoc se obrátil na rodinu nebo přátele, zatímco 3 % respondentů čelila bankrotu.

Celkově nejvíc postihly finanční problémy respondenty v Maďarsku, Bulharsku, Řecku, Itálii a Španělsku. Naopak nejméně problémů v této oblasti měli dotazovaní z Dánska, Nizozemska, Švédska, Finska a Rakouska. V posledně jmenovaných zemích více než polovina účastníků výzkumu nezaznamenala žádný z výše uvedených finančních problémů: 66 % v Dánsku, 57 % v Nizozemsku, 54 % ve Finsku a 53 % ve Švédsku.


Souvislosti

Online průzkum veřejného mínění uskutečnila společnost Kantar v období od 23. dubna do 1. května 2020 na vzorku 21.804 respondentů ve 21 členských státech EU. 6 členských států nebylo zahrnuto: Litva, Estonsko, Lotyšsko, Kypr, Malta a Lucembursko.

Průzkumu se zúčastnili respondenti ve věku od 16 do 64 let. Pouze v Bulharsku, Česku, Chorvatsku, Maďarsku, Polsku, Portugalsku, Rumunsku, Řecku, Slovensku a Slovinsku byli dotazováni občané ve věku od 16 do 54 let.

Reprezentativnost vzorku na národní úrovni je zajištěna kvótami na základě pohlaví, věku a regionu. Celkové průměrné výsledky jsou váženy podle velikosti populace každé členské země, ve které průzkum proběhl.

Celkové výsledky průzkumu, včetně národních a sociodemografických přehledů, jsou k dispozici zde.


Kontakty: 

 

Další informace 

 

Informace o produktu 

Odkaz:  20200525IPR79717