ThinkTank logo Dokumenty, které pomáhají utvářet nové předpisy EU

Nejnovější zveřejněné dokumenty

Zveřejněno na 02-07-2019

První smlouvy

01-01-2018

Katastrofální následky druhé světové války a neustálá hrozba konfrontace mezi Východem a Západem vedly k tomu, že se hlavní prioritou stalo francouzsko-německé smíření. V Pařížské smlouvě z roku 1951 se šest evropských zemí dohodlo, že budou společně spravovat svá průmyslová odvětví uhlí a oceli. Tato spolupráce představovala první kroky směrem k evropské integraci. Základy této integrace a také myšlenku společné budoucnosti šesti evropských zemí pak rozvinuly Římské smlouvy z roku 1957.

Katastrofální následky druhé světové války a neustálá hrozba konfrontace mezi Východem a Západem vedly k tomu, že se hlavní prioritou stalo francouzsko-německé smíření. V Pařížské smlouvě z roku 1951 se šest evropských zemí dohodlo, že budou společně spravovat svá průmyslová odvětví uhlí a oceli. Tato spolupráce představovala první kroky směrem k evropské integraci. Základy této integrace a také myšlenku společné budoucnosti šesti evropských zemí pak rozvinuly Římské smlouvy z roku 1957.

Zveřejněno na 01-07-2019

Vývoj do přijetí Jednotného evropského aktu

01-01-2018

Hlavní změny, k nimž došlo po podpisu prvních Smluv, se týkaly vytvoření vlastních zdrojů Společenství, posílení rozpočtových pravomocí Parlamentu, přímých všeobecných voleb do Evropského parlamentu a vytvoření Evropského měnového systému. V roce 1986 vstoupil v platnost Jednotný evropský akt, který podstatně změnil Římskou smlouvu a posílil evropskou integraci vytvořením velkého vnitřního trhu.

Hlavní změny, k nimž došlo po podpisu prvních Smluv, se týkaly vytvoření vlastních zdrojů Společenství, posílení rozpočtových pravomocí Parlamentu, přímých všeobecných voleb do Evropského parlamentu a vytvoření Evropského měnového systému. V roce 1986 vstoupil v platnost Jednotný evropský akt, který podstatně změnil Římskou smlouvu a posílil evropskou integraci vytvořením velkého vnitřního trhu.

Maastrichtská smlouva a Amsterodamská smlouva

01-01-2018

Maastrichtská smlouva změnila předchozí evropské smlouvy a vytvořila Evropskou unii založenou na třech pilířích: na Evropských společenstvích, společné zahraniční a bezpečnostní politice (SZBP) a na spolupráci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí (SVV). Amsterodamská smlouva zavedla s ohledem na rozšíření Unie úpravy, které byly nezbytné k jejímu účinnějšímu a demokratičtějšímu fungování.

Maastrichtská smlouva změnila předchozí evropské smlouvy a vytvořila Evropskou unii založenou na třech pilířích: na Evropských společenstvích, společné zahraniční a bezpečnostní politice (SZBP) a na spolupráci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí (SVV). Amsterodamská smlouva zavedla s ohledem na rozšíření Unie úpravy, které byly nezbytné k jejímu účinnějšímu a demokratičtějšímu fungování.

Niceská smlouva a Konvent o budoucnosti Evropy

01-01-2018

Niceská smlouva připravila Evropskou unii na důležitá rozšíření směrem na východ a na jih, k nimž došlo v letech 2004 a 2007 pouze částečně. Na otázky položené v Laekenské deklaraci odpověděl proto Konvent o budoucnosti Evropy tím, že se pokusil položit nový právní základ Unie ve formě Smlouvy o Ústavě pro Evropu. Ta však nebyla ratifikována poté, co ve dvou členských státech skončila referenda o Ústavě pro Evropu negativním výsledkem.

Niceská smlouva připravila Evropskou unii na důležitá rozšíření směrem na východ a na jih, k nimž došlo v letech 2004 a 2007 pouze částečně. Na otázky položené v Laekenské deklaraci odpověděl proto Konvent o budoucnosti Evropy tím, že se pokusil položit nový právní základ Unie ve formě Smlouvy o Ústavě pro Evropu. Ta však nebyla ratifikována poté, co ve dvou členských státech skončila referenda o Ústavě pro Evropu negativním výsledkem.

Lisabonská smlouva

01-01-2018

Tento informativní přehled představuje okolnosti vzniku Lisabonské smlouvy a její základní ustanovení. Jeho cílem je informovat o historickém kontextu, v němž se tento nejnovější základní text EU vyvinul z dokumentů, které mu předcházely. O jednotlivých ustanoveních této smlouvy (s odkazy na příslušné články) a o jejich dopadu na činnost Evropské unie podrobněji pojednávají informativní přehledy, které se zabývají konkrétními oblastmi politiky a konkrétními otázkami.

Tento informativní přehled představuje okolnosti vzniku Lisabonské smlouvy a její základní ustanovení. Jeho cílem je informovat o historickém kontextu, v němž se tento nejnovější základní text EU vyvinul z dokumentů, které mu předcházely. O jednotlivých ustanoveních této smlouvy (s odkazy na příslušné články) a o jejich dopadu na činnost Evropské unie podrobněji pojednávají informativní přehledy, které se zabývají konkrétními oblastmi politiky a konkrétními otázkami.

Evropský parlament: historické souvislosti

01-03-2018

Základ Evropskému parlamentu položilo Společné shromáždění Evropského sdružení uhlí a oceli (ESUO), které se stalo společným shromážděním pro všechna tři nadnárodní evropská společenství, která v té době existovala. Shromáždění posléze dostalo název „Evropský parlament“. V průběhu času tento orgán, jenž je od roku 1979 volen přímo, doznal zásadních změn: ze shromáždění poslanců jmenovaných členskými státy se stal volený parlament, který je uznáván jako klíčový aktér určující politickou agendu Evropské ...

Základ Evropskému parlamentu položilo Společné shromáždění Evropského sdružení uhlí a oceli (ESUO), které se stalo společným shromážděním pro všechna tři nadnárodní evropská společenství, která v té době existovala. Shromáždění posléze dostalo název „Evropský parlament“. V průběhu času tento orgán, jenž je od roku 1979 volen přímo, doznal zásadních změn: ze shromáždění poslanců jmenovaných členskými státy se stal volený parlament, který je uznáván jako klíčový aktér určující politickou agendu Evropské unie.

Evropský parlament: volební postupy

01-02-2018

Postupy konání voleb do Evropského parlamentu jsou stanoveny jak evropskými právními předpisy, které vymezují pravidla společná pro všechny členské státy, tak specifickými vnitrostátními předpisy, jež se v jednotlivých státech liší. Společná pravidla stanoví zásadu poměrného zastoupení a pravidla pro minimální práh pro přidělení mandátů a definují funkce neslučitelné s mandátem poslance Evropského parlamentu. Řadu dalších důležitých ustanovení, jako je konkrétní volební systém, který se má uplatnit ...

Postupy konání voleb do Evropského parlamentu jsou stanoveny jak evropskými právními předpisy, které vymezují pravidla společná pro všechny členské státy, tak specifickými vnitrostátními předpisy, jež se v jednotlivých státech liší. Společná pravidla stanoví zásadu poměrného zastoupení a pravidla pro minimální práh pro přidělení mandátů a definují funkce neslučitelné s mandátem poslance Evropského parlamentu. Řadu dalších důležitých ustanovení, jako je konkrétní volební systém, který se má uplatnit, a počet volebních obvodů, upravuje vnitrostátní právo.

Soudní dvůr Evropské unie

01-03-2018

Soudní dvůr Evropské unie je (SDEU) jedním ze sedmi orgánů EU. Skládá se ze dvou soudů: ze samotného Soudního dvora a z Tribunálu. Vykonává soudní pravomoc Evropské unie. Dané soudy zajišťují správný výklad a uplatňování primárního a sekundárního práva Unie v EU. Ověřují zákonnost aktů orgánů Unie a rozhodují o tom, zda členské státy dodržely povinnosti vyplývající z primárního a sekundárního práva. Soudní dvůr rovněž na žádost soudců členských států vykládá právo Unie.

Soudní dvůr Evropské unie je (SDEU) jedním ze sedmi orgánů EU. Skládá se ze dvou soudů: ze samotného Soudního dvora a z Tribunálu. Vykonává soudní pravomoc Evropské unie. Dané soudy zajišťují správný výklad a uplatňování primárního a sekundárního práva Unie v EU. Ověřují zákonnost aktů orgánů Unie a rozhodují o tom, zda členské státy dodržely povinnosti vyplývající z primárního a sekundárního práva. Soudní dvůr rovněž na žádost soudců členských států vykládá právo Unie.

Pravomoci Soudního dvora Evropské unie

01-03-2018

Tento přehled popisuje pravomoci Soudního dvora Evropské unie, který se skládá ze dvou soudů – samotného Soudního dvora a Tribunálu – a umožňuje různé prostředky právní nápravy, jak je upřesňují článek 19 Smlouvy o Evropské unii (SEU), články 251–281 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), článek 136 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) a Protokol (č. 3) o statutu Soudního dvora Evropské unie připojený ke Smlouvám.

Tento přehled popisuje pravomoci Soudního dvora Evropské unie, který se skládá ze dvou soudů – samotného Soudního dvora a Tribunálu – a umožňuje různé prostředky právní nápravy, jak je upřesňují článek 19 Smlouvy o Evropské unii (SEU), články 251–281 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), článek 136 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) a Protokol (č. 3) o statutu Soudního dvora Evropské unie připojený ke Smlouvám.

Evropský hospodářský a sociální výbor

01-10-2017

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) je poradním orgánem Evropské unie. Tvoří jej 329 členů. Jeho stanoviska jsou vyžadována jako povinné konzultace v oblastech, které stanoví Smlouvy, nebo jako nepovinné konzultace ze strany Komise, Rady či Evropského parlamentu. Může také vydávat stanoviska z vlastního podnětu. Členové Výboru nejsou vázáni žádnými pokyny. Vykonávají svou funkci zcela nezávisle v obecném zájmu Unie.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) je poradním orgánem Evropské unie. Tvoří jej 329 členů. Jeho stanoviska jsou vyžadována jako povinné konzultace v oblastech, které stanoví Smlouvy, nebo jako nepovinné konzultace ze strany Komise, Rady či Evropského parlamentu. Může také vydávat stanoviska z vlastního podnětu. Členové Výboru nejsou vázáni žádnými pokyny. Vykonávají svou funkci zcela nezávisle v obecném zájmu Unie.